|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Sorpce směsí kovových iontů na přírodním lignitu
Doskočil, Leoš ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Na jihomoravském lignitu byla prováděna sorpce čtveřice iontů kovů (Pb2+, Cu2+, Cd2+ a Zn2+). Z experimentů byla provedena sorpční kinetika, závislost sorpce na pH, závislost sorpce na počáteční koncentraci, závislost na teplotě, vliv přítomnosti elektrolytů (KNO3 a NaCl) a desorpce v deionizované vodě. Pro srovnání vlivu počáteční koncentrace na průběh sorpce kovů ze směsi byla provedena i sorpce kovů z roztoků obsahující pouze jeden sorbující se kov. Všechny experimenty byly provedeny vsázkovým způsobem. Doba sorpce byla 24 h, třebaže po dvou hodinách byla již koncentrace iontů blízko rovnováhy. Za optimální pH bylo zvoleno pH 5. Sorpcí kovů z jednosložkových roztoků bylo získáno pořadí jejich afinity k lignitu Pb >> Cd > Zn > Cu a v případě sorpce ze směsi Pb > Cu > Zn > Cd. Maximální adsorpční kapacita z jednosložkových roztoků byla pro Pb 97,82 mg/g, Cd 60,34 mg/g, Zn 49,88 mg/g a Cu 30,28 mg/g a v případě sorpce ze směsi byla pro Pb 39,03 mg/g, Cu 25,94 mg/g, Zn 15,21 mg/g a Cd 5,18 mg/g. Experimentální data byla proložena Langmuirovou a Freundlichovou izotermou. Byly vypočítány termodynamické veličiny H°, S° a G°. Desorpčním testem se ukázalo, že desorpční účinnost kovů je 0–3 %. Z elektrolytů vykazoval největší vliv na sorpci NaCl. Na základě získaných výsledků se zdá, že kovy jsou na lignitu vázány především chemickými interakcemi. Lignit je vhodným sorpčním materiálem pro ionty kovů, zvláště v oblasti nízkých koncentrací.
|
|
|
Adsorpce toxických kovů z odpadních vod na odpadním materiálu z potravinářského průmyslu
Křikala, Jakub ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sekundární využití matolin z vinařského průmyslu k odstraňování vybraných těžkých kovů z odpadních vod. V teoretické části je diskutována zejména problematika těžkých kovů včetně způsobů jejich odstraňování z odpadních vod a detekce pomocí metody ICP-OES. Dále je zde charakterizován odpadní materiál z výroby vína a diskutovány možnosti jeho dalšího zpracování. Primárním cílem experimentální části práce je charakteristika materiálu pomocí IČ analýzy, optimalizace podmínek, konstrukce izoterem a stanovení maximálních adsorpčních kapacit bílých, červených a chemicky modifikovaných matolin pro Cd, Cr, Cu, Ni a Pb. Z parametrů ovlivňujích účinnost adsorpce byla optimalizována navážka adsorbentu (poměr m/V = 0,02), hodnota pH = 5 pro Cd, Cu, Ni, Pb a hodnota pH = 3 pro Cr a kontaktní čas 15 minut pro Cd, Ni, Pb a 30 minut pro Cr a Cu. Maximální adsorpční kapacity matolin byly stanoveny z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 18,829 7 mg/g pro Cd; 10,664 7 mg/g pro Ni; 35,602 0 mg/g pro Pb (matoliny modifikované 1M NaOH); 4,678 4 mg/g pro Cu a 9,629 0 mg/g pro Cr. Výsledky práce potvrzují dobrý adsorpční potenciál matolin pro těžké kovy a pozitivní vliv chemické modifikace přírodních biosorbentů pro zlepšení adsorpční kapacity.
|
|
|
Studium využítí odpadního materiálu z potravinářského průmyslu pro odstraňování kovů z odpadních vod
Křikala, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno potenciální využití matolin z výroby vína pro odstraňování kovů z odpadních vod. Matoliny tvořené směsí třapin, slupek a semen byly bez jakéhokoliv předchozího chemického ošetření zhomogenizovány a propláchnuty destilovanou vodou za účelem odstranění rozpustných nečistot. Analýzou upraveného materiálu pomocí IČ spektrometrie byly charakterizovány hlavní funkční skupiny odpovědné za adsorpci kovových iontů. Experimentální část této práce spočívala ve stanovení optimální hodnoty pH pro adsorpci mědi a maximálních adsorpčních kapacit použitého materiálu při průtokové a vsádkové metodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že měď z roztoku adsorbuje na matoliny nejlépe v rozmezí pH 3 – 4. Maximální adsorpční kapacity byly vypočítány z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 0,260 4 mg/g Cu při průtokové metodě a 1,246 2 mg/g Cu po 30 minutách adsorpce vsádkovou metodou. Dále bylo experimentálně prokázáno, že adsorpce mědi závisí kromě pH také na počáteční koncentraci mědi v roztoku, kontaktním čase a dalších parametrech, jejichž optimalizací by bylo dosaženo větší adsorpční kapacity použitého materiálu. Výsledky této práce dokazují, že matoliny z výroby vína mají dobrý potenciál pro odstraňování kovů z odpadních vod.
|
|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Adsorpce toxických kovů z odpadních vod na odpadním materiálu z potravinářského průmyslu
Křikala, Jakub ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sekundární využití matolin z vinařského průmyslu k odstraňování vybraných těžkých kovů z odpadních vod. V teoretické části je diskutována zejména problematika těžkých kovů včetně způsobů jejich odstraňování z odpadních vod a detekce pomocí metody ICP-OES. Dále je zde charakterizován odpadní materiál z výroby vína a diskutovány možnosti jeho dalšího zpracování. Primárním cílem experimentální části práce je charakteristika materiálu pomocí IČ analýzy, optimalizace podmínek, konstrukce izoterem a stanovení maximálních adsorpčních kapacit bílých, červených a chemicky modifikovaných matolin pro Cd, Cr, Cu, Ni a Pb. Z parametrů ovlivňujích účinnost adsorpce byla optimalizována navážka adsorbentu (poměr m/V = 0,02), hodnota pH = 5 pro Cd, Cu, Ni, Pb a hodnota pH = 3 pro Cr a kontaktní čas 15 minut pro Cd, Ni, Pb a 30 minut pro Cr a Cu. Maximální adsorpční kapacity matolin byly stanoveny z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 18,829 7 mg/g pro Cd; 10,664 7 mg/g pro Ni; 35,602 0 mg/g pro Pb (matoliny modifikované 1M NaOH); 4,678 4 mg/g pro Cu a 9,629 0 mg/g pro Cr. Výsledky práce potvrzují dobrý adsorpční potenciál matolin pro těžké kovy a pozitivní vliv chemické modifikace přírodních biosorbentů pro zlepšení adsorpční kapacity.
|
|
|
Studium využítí odpadního materiálu z potravinářského průmyslu pro odstraňování kovů z odpadních vod
Křikala, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno potenciální využití matolin z výroby vína pro odstraňování kovů z odpadních vod. Matoliny tvořené směsí třapin, slupek a semen byly bez jakéhokoliv předchozího chemického ošetření zhomogenizovány a propláchnuty destilovanou vodou za účelem odstranění rozpustných nečistot. Analýzou upraveného materiálu pomocí IČ spektrometrie byly charakterizovány hlavní funkční skupiny odpovědné za adsorpci kovových iontů. Experimentální část této práce spočívala ve stanovení optimální hodnoty pH pro adsorpci mědi a maximálních adsorpčních kapacit použitého materiálu při průtokové a vsádkové metodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že měď z roztoku adsorbuje na matoliny nejlépe v rozmezí pH 3 – 4. Maximální adsorpční kapacity byly vypočítány z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 0,260 4 mg/g Cu při průtokové metodě a 1,246 2 mg/g Cu po 30 minutách adsorpce vsádkovou metodou. Dále bylo experimentálně prokázáno, že adsorpce mědi závisí kromě pH také na počáteční koncentraci mědi v roztoku, kontaktním čase a dalších parametrech, jejichž optimalizací by bylo dosaženo větší adsorpční kapacity použitého materiálu. Výsledky této práce dokazují, že matoliny z výroby vína mají dobrý potenciál pro odstraňování kovů z odpadních vod.
|
|
|
Sorpce směsí kovových iontů na přírodním lignitu
Doskočil, Leoš ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Na jihomoravském lignitu byla prováděna sorpce čtveřice iontů kovů (Pb2+, Cu2+, Cd2+ a Zn2+). Z experimentů byla provedena sorpční kinetika, závislost sorpce na pH, závislost sorpce na počáteční koncentraci, závislost na teplotě, vliv přítomnosti elektrolytů (KNO3 a NaCl) a desorpce v deionizované vodě. Pro srovnání vlivu počáteční koncentrace na průběh sorpce kovů ze směsi byla provedena i sorpce kovů z roztoků obsahující pouze jeden sorbující se kov. Všechny experimenty byly provedeny vsázkovým způsobem. Doba sorpce byla 24 h, třebaže po dvou hodinách byla již koncentrace iontů blízko rovnováhy. Za optimální pH bylo zvoleno pH 5. Sorpcí kovů z jednosložkových roztoků bylo získáno pořadí jejich afinity k lignitu Pb >> Cd > Zn > Cu a v případě sorpce ze směsi Pb > Cu > Zn > Cd. Maximální adsorpční kapacita z jednosložkových roztoků byla pro Pb 97,82 mg/g, Cd 60,34 mg/g, Zn 49,88 mg/g a Cu 30,28 mg/g a v případě sorpce ze směsi byla pro Pb 39,03 mg/g, Cu 25,94 mg/g, Zn 15,21 mg/g a Cd 5,18 mg/g. Experimentální data byla proložena Langmuirovou a Freundlichovou izotermou. Byly vypočítány termodynamické veličiny H°, S° a G°. Desorpčním testem se ukázalo, že desorpční účinnost kovů je 0–3 %. Z elektrolytů vykazoval největší vliv na sorpci NaCl. Na základě získaných výsledků se zdá, že kovy jsou na lignitu vázány především chemickými interakcemi. Lignit je vhodným sorpčním materiálem pro ionty kovů, zvláště v oblasti nízkých koncentrací.
|
host ::
RSS.